Denní doba odpočinku

Podle nařízení (ES) 561/2006, článku 8 platí:

Článek 8

1.   Řidič musí dodržovat denní a týdenní doby odpočinku.

2.   V průběhu každých 24 hodin po skončení předchozí denní nebo týdenní doby odpočinku musí mít řidič novou denní dobu odpočinku.

Je-li denní doba odpočinku v průběhu těchto 24 hodin alespoň 9 hodin, ale kratší než 11 hodin, považuje se dotyčná denní doba odpočinku za zkrácenou.

3.   Denní dobu odpočinku lze prodloužit na běžnou nebo zkrácenou týdenní dobu odpočinku.

4.   Mezi dvěma týdenními dobami odpočinku smí mít řidič nanejvýš tři zkrácené denní doby odpočinku.

5.   Odchylně od článku 2, jsou-li ve vozidle přítomni nejméně dva řidiči, musí mít každý z nich denní odpočinek nejméně 9 hodin za každé období 30 hodin od skončení denní nebo týdenní doby odpočinku.

 

Uplatnění v praxi – článek 2:

 „Denní dobou odpočinku“ je denní doba, během níž může řidič volně nakládat se svým časem a která zahrnuje „běžnou denní dobu odpočinku“ ― nebo „zkrácenou denní dobu odpočinku“

 


Vysvětlení běžné a zkrácené denní doby odpočinku:

„Běžnou denní dobou odpočinku“  se rozumí doba odpočinku v celkovém trvání nejméně 11 hodin. Tuto běžnou dobu odpočinku lze případně rozdělit do dvou časových úseků, z nichž první musí být nepřerušená doba v celkovém trvání nejméně 3 hodin a druhý nepřerušená doba v celkovém trvání nejméně 9 hodin.

 

 

„Zkrácenou denní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpočinku v celkovém trvání nejméně 9 hodin, ale kratší než 11 hodin.

 

 

V tomto případě měl sice řidič po směně odpočinek v délce 11 hodin, ale díky směně která mu trvala 17 hodin se s tímto odpočinkem nevešel do časového úseku 24 hodin. Takto postupovat nelze.

 


Podle odstavce 4 dále platí, že:

 

 

Dále platí, že varianta 3+9 je považovaná za běžnou denní dobu odpočinku, lze jí tedy mezi dvěmi týdenními odpočinky provádět neomezeně.

 

 

Pokud dle stanoveného pravidla lze udělat mezi dvěma týdenními odpočinky pouze tři zkrácené denní doby odpočinku, pak platí, že každá další doba odpočinku nad 24hodin (která se dá považovat za týdenní dobu odpočinku), nám možnost krácení „resetuje“ a po této době můžeme denní doby odpočinku krátit znovu.